Nezežloutne mi můj snubní nebo zásnubní prsten z bílého zlata?
Často se objevuje otázka zákaznic,jak je to ze žloutnutím šperků z bílého zlata, proto bych se rád pokusil toto téma trochu rozebrat.
Jednoduchá odpověď je taková,že šperk z bílého zlata při nošení zežloutnout může,ale také nemusí.Jak je to možné?Je to proto,že slitin bílého zlata používaného k výrobě je víc druhů, potom tedy záleží na tom,z jakého bílého zlata byl šperk vyroben.
V přírodě lze nalézt jako surovinu pouze žluté zlato.Bílé zlato vzniká slitím (legováním) ryzího žlutého zlata s obecnými kovy bílé barvy,které pak původní žlutou barvu zlata ve slitině „přebijí“. U bílého zlata se přidává zinek,nikl a paladium.A vzájemný poměr těchto kovů ve slitině vytváří intenzitu její bílé barvy,ale ovlivňuje i mnoho jiných jejich vlastností důležitých ve výrobě např. tvrdost a slévatelnost.
Podle převažující příměsi,která vytváří bílou barvu slitiny, lze bílé zlato rozdělit na tři druhy.
Bílé zlato s obsahem paladia-tyto slitiny bílého zlata mají pěkně bílou barvu, jsou měkké-dobře se do něj zasazují kameny,proto se používají většinou jen pro části šperků osázených kameny.Pro šperky vystavené většímu zatížení při nošení-jako jsou např. snubní nebo zásnubní prsteny není pro svou malou tvrdost příliš vhodné.Navíc paladium je velmi drahé.
Bílé zlato s obsahem zinku-slitiny se zinkem jsou tvrdší než slitiny s paladiem,ale ne zase příliš tvrdé,proto jsou dobře opracovatelné a hlavně jsou dobře slévatelné.Z toho důvodu je používají hlavně velkovýrobci vyrábějící šperky metodou odlévání do ztraceného vosku.A to je již v dnešní době drtivá většina sériově vyráběné,nejčastěji dovážené produkce.Tento druh bílého zlata má nádech barvy do žluta-jeho intenzita je podle vzájemného poměru dalších příměsí vedle zinku.
Bílé zlato s obsahem niklu-niklové slitiny bílého zlata mají pěknou bílou barvu.Jsou však velmi tvrdé a proto hůře opracovatelné.Nehodí se k odlévání,proto bílé zlato s obsahem niklu se v sériové výrobě nepoužívá.Z tohoto bílého zlata vyráběli a ještě ho používají zlatníci pro ruční výrobu šperků.Pro svou tvrdost jsou takto vyrobené šperky odolnější,a proto je niklové zlato vhodné třeba pro výrobu snubních nebo zásnubních prstenů.
Problém je ale v tom,že při nákupu šperku zákazník nepozná,z jakého druhu bílého zlata je šperk vyroben. Jestli ze slitiny která je nažloutlá,nebo je pěkně bílá.To proto,že šperky z bílého zlata se nakonec potahují vrstvičkou rhodia.Rhodium je platinový kov,který má krásně bílou barvu.Na šperk se nanáší galvanizací,to je povrchová úprava jako třeba zlacení.
Snubní prsten vyrobený z bílého zlata s nádechem dožluta se při nošení jako každý šperk opotřebovává.Postupně se z něj „ošoupe“ bílé rhodium,při nošení se udělá nějaký ten škrábanec a na povrch vyleze původní nažloutlá barva zlata.V praxi se lze setkat dokonce s tím,že neseriozní obchodníci nechávají přetáhnout rhodiem žluté zlato,ve snaze prodat ho za bílé.Takto upravený šperk v krátké době sleze a není ani žlutý,ani bílý.
Takže končím,kde jsem začal.Jestli šperk vydrží pěkně bílý,záleží na tom,z jaké slitiny bílého zlata byl vyroben.