Jak poznat zlato

Dostal se vám do ruky starý šperk a nevíte, jestli je ze zlata? Nebo jste koupili náušnice na trhu a chcete mít jasno, co vlastně máte? Ukážeme vám, jak na to - bez laboratoře, jen s věcmi, které máte doma nebo snadno seženete.

Upozornění předem: žádný domácí test nedá stoprocentní jistotu. Jde-li o větší hodnotu, vždy to nakonec ověřte u zlatníka.

Než začnete - podívejte se na punc

Pravé zlato musí mít ze zákona vyražený punc. Jde o drobné číslo nebo značku vyraženou přímo do kovu - nejčastěji na sponě náramku, uvnitř kroužku prstenu nebo na zapínání náhrdelníku.

Na českém trhu se dnes setkáte nejčastěji s označením 585, což je 14karátové zlato s obsahem 58,5 % ryzího kovu. Je to zároveň zákonem stanovená minimální ryzost - šperky nižší kvality se v České republice nesmějí ani vyrábět, ani prodávat. Méně časté, ale také běžné je označení 750, tedy 18karátové zlato, které se nejčastěji objevuje u šperků z dovozu - typicky třeba z Itálie.

Číslo 999 na šperku prakticky neuvidíte - ryzí 24karátové zlato je příliš měkké a na výrobu šperků se nehodí. Setkáte se s ním jen na investičních produktech, jako jsou zlaté cihličky nebo slitky.

U starších šperků z doby před rokem 1989, případně ze starožitnictví, se občas objeví i označení 375 (9 karátů) nebo 333 (8 karátů). Tyto ryzosti jsou dnes pro novou výrobu i dovoz zakázané, ale na historických kusech jsou zcela legální a platné.

Žádné číslo nevidíte? Punc může být otřelý - podívejte se lupou nebo klenotnickou lupou (10×), punc bývá opravdu malý. Existuje ale ještě jeden důvod, proč punc chybí: spousta šperků vznikla před rokem 1989 jako soukromá výroba. Za komunismu nebylo soukromé podnikání legálně možné, zlatníci proto nemohli takovéto šperky předložit k úřednímu opuncování. Neznamená to ale automaticky, že nejde o zlato - právě naopak, tyto šperky jsou obvykle ze 14karátové slitiny, jen prostě nikdy oficiální punc nedostaly. Pokud tedy narážíte na starší rodinné šperky bez puncu, stojí za to nechat je přezkoušet - viz závěr článku. Úplná absence puncu však může znamenat i to, že šperk ze zlata vůbec není.

Pozor na označení GP (gold plated) nebo GF (gold filled). GP znamená pouhé pozlacení tenkou vrstvou, GF je trvanlivější mechanické plátování zlatem - ani jedno však není plné zlato.

Test magnetem

Zlato není magnetické. Vezměte silný magnet - lodní nebo neodymový z hobby marketu - a přibližte ho ke šperku. Pravé zlato se nepřitáhne.

Přitáhne-li se, šperk je buď z jiného kovu, nebo má zlatem pokrytý ocelový základ. Platí ale i opak - ne všechno, co se nepřitáhne, je zlato. Měď, mosaz nebo hliník také magnetické nejsou, takže tento test slouží spíš k rychlému vyloučení nejhoršího.

Vizuální kontrola opotřebení

Zlato neoxiduje - nežloutne, nezelenává, nerezaví. Vidíte-li na šperku jinak zbarvená místa, zvlášť na hranách nebo tam, kde dochází k tření, jde nejspíš o pozlacený šperk. Zlatá vrstva se otřela a prosvítá kov pod ní. Tohle je jeden z nejrychlejších a nejspolehlivějších vizuálních testů vůbec.

Test na porcelán

Vezměte neglazovaný porcelánový střep nebo spodní část keramického hrnku - tu drsnou část, která nebývá glazovaná. Táhněte šperkem přes povrch. Pravé zlato nezanechá žádnou stopu, nebo zanechá stopu zlaté barvy. Napodobenina naopak zanechá stopu černou nebo tmavou - černá stopa bývá typická třeba pro pyrit, přezdívaný "bláznovo zlato".

Počítejte s tím, že test povrch šperku poškrábe. Provádějte ho raději na méně viditelném místě.

Hustota - vážení ve vodě

Přesnější test, ale potřebujete váhu s přesností alespoň 0,1 g. Zlato je velmi těžký kov - jeho hustota je přibližně 19,3 g/cm³. Pro srovnání: stříbro má hustotu 10,5 g/cm³, olovo 11,3 g/cm³.

Postup je jednoduchý: zvažte šperk nasucho a zapište hmotnost. Pak naplňte sklenici vodou a zavěste šperk na niti tak, aby byl celý ponořený, ale nedotýkal se dna ani stěn, a zvažte znovu. Rozdíl obou hmotností odpovídá hmotnosti vytlačené vody. Vydělíte-li první (suchou) hmotnost tímto rozdílem, vyjde hustota v g/cm³. Číslo blízké 19 je dobrý signál.

Pozor - čisté zlato má hustotu 19,3 g/cm³, ale slitiny jsou lehčí. Čtrnáctikarátové zlato (585) mívá hustotu přibližně 13–14 g/cm³, osmnáctikarátové (750) kolem 15–16 g/cm³. Přesná hodnota závisí na složení slitiny.

Kyselinový test

Nejspolehlivější domácí test, ale vyžaduje speciální testovací kyselinu. Sežene se v klenotnických potřebách nebo online pod názvem "gold testing acid kit". Pro různé ryzosti (14k, 18k) existují různé koncentrace.

Přejeďte šperkem po testovacím kameni - zanechá zlatou stopu. Pak kápněte na stopu příslušnou kyselinu. Zmizí-li stopa, kov není zlato nebo má nižší ryzost, než testujete. Zůstane-li stopa, je to dobrý znak. Kyselina je žíravá - používejte gumové rukavice a pracujte nad dřezem.

Leštění bavlněným hadříkem

Vezměte čistý bavlněný hadřík a šperk vyleštěte. Pravé zlato na hadříku žádné výrazné černé stopy nezanechá. Zčerná-li hadřík výrazně, může to být signál, že šperk ze zlata není - ale berte tento test jako doplňkový a ne jako definitivní důkaz. Silně znečištěný šperk může zanechat stopu i při ryzím zlatě a naopak kvalitní silnější pozlacení nemusí zanechat stopu žádnou.

Kdy sáhnout po profesionálním testu

Domácí testy - včetně kyselinového testu na prubířském kameni - jsou pouze orientační. Kyselinový test zkušeného zlatníka odhalí zjevné falzifikáty, ale přesnou ryzost s jistotou neurčí. Pokud jde o dražší šperk, výsledky testů si odporují nebo potřebujete přesné číslo třeba pro výkup nebo pojištění, je nejspolehlivější variantou Puncovní úřad České republiky.

Puncovní úřad tuto službu nabízí i běžné veřejnosti - fyzická osoba může požádat o dobrovolné přezkoušení a označení šperku. Zkoušení probíhá metodou rentgenové fluorescence (XRF), která je zcela nedestruktivní a dá přesný výsledek bez jakéhokoli poškození šperku. Šperk lze přinést osobně nebo zaslat poštou jako cenné psaní. Pobočky jsou v Praze, Brně, Ostravě a Jablonci nad Nisou. Poplatek se odvíjí od hmotnosti a počtu kusů - podrobný sazebník najdete na webu puncovniurad.cz.